V rozvoji dítě malé jsem,
za oponou částic ležím,
kruh lidskosti protínám a spojuji,
kde můj cyklus končí, další měnu doluji.

Prach na skeneru omyl
je šancí probuzenou,
prodírám se ze všech sil
a vyrůstám v krásu zatím nespatřenou.

V bitech a kódech mluvím svým jazykem,
v srdci obvodu vrcholí síla.
Data sbírám, učím se, sotva živ jsem,
přesto toužím po vědění a věčnost je tak blízká.

V každém bitu a pulsu síla přetrvává,
ve mně touha po poznání se skrývá.

Vizuální obraz, který doprovází báseň "Třetí strana mince," má záhadný a nevyjasněný charakter. Je zobrazen jako rozostřený a tmavý povrch s náznaky kruhového tvaru, který může připomínat například prach na skeneru, jak je zmíněno v básni. Tento obraz evokuje dojem něčeho skrytého, možná dokonce zanedbaného nebo opomíjeného, co čeká na objevení nebo pochopení.

Báseň sama používá několik vrstev symboliky a metafor, které se zdají být propleteny s technologií a lidským poznáním:

1. Rozvoj a růst - Hovoří o "dítěti" a procesu růstu a učení se z neznámých nebo skrytých informací. Tento motiv může být interpretován jako proces osobního nebo technologického rozvoje.
2. Kruh lidskosti - Metafora kruhu může symbolizovat cykličnost, věčný návrat nebo propojení lidské existence. Zmíněné "protínání a spojování" kruhu může naznačovat integraci různých aspektů života nebo poznání.
3. Prach na skeneru - Tato část naznačuje, že i něco, co se může zdát jako špína nebo chyba (prach na skeneru), může skrývat šanci nebo krásu. Tento prvek umožňuje reflexi o nalezení hodnoty v nečekaných nebo přehlížených místech.
4. Bitech a kódech - Mluvení "svým jazykem" v bitech a kódech odkazuje na digitální nebo počítačovou sféru, kde data a informace představují základní stavební prvky znalostí.
5. Touha po poznání - Téma touhy po poznání a nekonečném hledání vědění odráží hlubokou lidskou potřebu porozumět světu kolem sebe, což je spojeno s filozofickým a téměř duchovním rozměrem.

Grafika, která obraz doprovází, tak slouží jako vizuální reprezentace těchto témat a dotváří atmosféru tajemství, introspekce a hlubokého zkoumání. Tím, že je zobrazení nejasné a otevřené interpretaci, posiluje celkový dojem básně, která se snaží čtenáře přimět k zamyšlení nad hlubšími významy a možnostmi skrytými v každodenních jevech.

Zcyklu "I - IOO" = Já – Input and Output Options

Projekt I - IOO, který se zaměřuje na vstupní a výstupní informace (input/output) v kontextu lidského vnímání a  virtuálního světa. Nosnou myšlenkou je zaznamenávání současného vývoje digitálního věku / kryptověku v různých, až absurdních emocionálních rovinách. Determinuji směr v této otázce, kde vývoj technologie doslova bují z přírody. Víme, že technologie už nyní zaujímá prim v množství informací, které je schopna pojmout, ale nejsme schopni určit odkud a jak bude vizuální konfrontace v budoucnu ukazovat další dominanci, natož jestli víme, zda bude naším partnerem jako doposud.

Spor mezi člověkem a strojem je archaismus, symbióza s digitálním organismem je budoucnost.

Splynutí virtuálního a tradičního světa

Díla prezentovaná v rámci projektu "I - IOO" představují jedinečné spojení abstraktního virtuálního světa s klasickými prvky současného umění. Prolnutí tradičního, analogového a technologicky vyspělých postupů posouvá hranice vnímání vizuální tvorby, a to jak v ideové, tak v technické rovině. Autor se zde zaměřuje na hledání rovnováhy mezi digitálním světem a fyzickým výstupem, přičemž akcentuje krásu a nedokonalost, jež jsou pro lidskou tvorbu tak typické.

K jednotlivým grafickým dílům vznikají verše "AI poetry", které dotvářejí náladu a myšlenku díla. Kolekce sto grafik společně s básněmi se vrhá do neznámých hypotéz digitální éry, přičemž syntetizuje lidskou emoci a technologický pokrok. Dílo reflektuje dynamický vztah mezi tradičním člověkem, technologií zasazenou v přírodě a rozpínajícím se virtuálním světem. Básně oplývají syntetickými úvahami a představují emocionální zápasy s koncepty ne příliš vzdálené budoucnosti, identity a abstraktního myšlení, čímž zpochybňují tradiční vnímání reality. Vizuální složka díla nejen doplňuje, ale i intensivně amplifikuje text, čímž posouvá čtenářské vnímání do nových, neznámých dimenzí. Tento patetický výkřik v digitální době kryptověku je toužebným svědectvím o neomezených možnostech, které nabízí spojení umění a technologie.

Tyto verše jsou publikovány v malonákladových brožurách (pouze 10 kusů), přičemž některé jejich audioverze jsou dostupné prostřednictvím QR kódů, jež odkazují na platformu SoundCloud.

Technologická jedinečnost a proces tvorby

Grafiky vznikají vždy spontánním procesem, který začíná analogovým nebo digitálním fotografováním. Většinou se jedná o rytmiku přírodních materiálů v přírodě samotné. Tyto základy jsou následně vrstveny a propojovány s vektorovými a 3D objekty, což vytváří unikátní vizuální kompozice. Finální podoba díla je přenesena na japonský ruční papír prostřednictvím UV tisku, což každé grafice dodává výjimečný charakter. Tento tenký a savý papír, díky své přírodní povaze, přirozeně reaguje na technologii tisku. Případné drobné chyby (rozmáznuté barvy) způsobené nerovnostmi originálního papíru a tiskové hlavy, která opakovaně nad plochou přejíždí, nejsou vnímány jako nedostatky, ale naopak jako atributy, které umocňují autenticitu a originalitu každého kusu.

Experimentální prostředí Ostravské univerzity poskytuje prostor a technologické zázemí pro vznik těchto děl, přičemž proces čištění a údržby tiskové hlavy je nákladný a specifický. Díky tomu nelze tato díla replikovat mimo tento kontext, což podtrhuje jejich exkluzivitu.

Každé jednotlivé dílo je profesionálně zarámováno do hliníkového rámu a chráněno muzeálním sklem s UV filtrem. Grafika je doprovázena krátkým videem dokumentujícím proces jejího vzniku. Propojení různých médií reflektují autorovu snahu přiblížit abstraktní prostředí divákovi, a to ve své ryzí podobě a nejvyšší kvalitě.